16.10.2021
Pohár mládeže – kvalifikační turnaj, Brno 14.10.
Dnešek patřil kvalifikačnímu turnaji Poháru mládeže. Na UMT v TCM Zbrojovky se bojovalo o 3 postupová místa do velkého celostátního finále, kde se v květnu příštího roku sejde 24 nejlepších týmů republiky v naší věkové kategorii.
Ale už kvalifikační turnaj sliboval kvalitní souboje – kromě nasazených týmů Slovácka, Zbrojovky, Jihlavy a nás se zúčastnily celky Humpolce, Žďáru nad Sázavou, Kuřimi a Ratíškovic, které prošly do turnaje sítem oblastních předkol a bez určité výkonnosti by se na kvalifikaci nedostaly.
V našem týmu řádí marodka, zranění a taky covidové karantény, výběr sestavy byl poměrně omezený, večer před utkáním jsme ještě narychlo povolávali náhradu za nové marody a jako bonbónek se při rozcvičování na zmrzlé umělce před turnajem zranil Peťa Pačinek a i když to chvíli zkusil, nakonec hrát nemohl a tak jsme neměli k dispozici ani 2 kompletní pětice. Navzdory těmto problémům jsme se chtěli o postup poprat.
SK Líšeň – FK Baník Ratíškovice 4:1
Na rozjezd jsme vyfasovali tým Ratíškovic. Začali jsme dobře a po 25 vteřinách jsme šli do vedení. To nás ale místo povzbuzení spíš uspalo, hráli jsme pomalu a nepřesně a ve finální fázi jsme byli neškodní. Až když v polovině utkání přišel trest v podobě šťastného vyrovnání, pochopili jsme, že se soupeř sám neporazí a zvýšili tempo, vypracované příležitosti jsme však dlouho nedokázali využít, až v závěrečné pětiminutovce jsme se 3x prosadili a dali výsledku žádoucí podobu.
SK Líšeň – FC Kuřim 2:0
Kuřim, která má ve svém středu několik velmi šikovných hráčů, předváděla důrazný a běhavý fotbal, my se přizpůsobili a utkání bylo poměrně vyrovnané. My jsme na rozdíl od soupeře dokázali využít dvě šance, a to rozhodlo o výsledku.
SK Líšeň – FC ŽĎAS Žďár nad Sázavou 2:1
Žďár, disponující velice urostlými hráči, v prvním kole porazil Zbrojovku a ve druhém remizoval s Jihlavou, na to jsme však nebrali ohledy. Jejich silovému pojetí jsme čelili pohybem, drželi se na míči, vytvářeli si šance a šli do vedení. Soupeře jsme přehrávali, ale to, co jsme dokázali zahodit, bylo až neuvěřitelné – a stačila jediná minela při bránění a bylo vyrovnáno. Dál jsme do Žďáru bušili, spalovali šanci za šancí, rozhodující branku jsme dali až v samém závěru.
SK Líšeň – FC Slovácko 3:9
Se Slováckem jsme dostali lekci, jak má vlastně tahle hra vypadat. Rychlí a techničtí hráči nešetřili pohybem, a i když jsme se snažili, jejich náběhy jsme nedokázali zachytávat. Těžili z našich nepřesností v rozehře a v přechodové fázi, získaný míč si dávali jedním dotekem a snadno se dostávali do šancí – výsledek je ještě celkem milosrdný
SK Líšeň – FC Zbrojovka Brno 0:3
Výsledek je jednoznačný, ale na hřišti to tak jasné nebylo. Rychle jsme sice prohrávali, když soupeř využil dobré hry tělem, ale pak byla hra vyrovnaná a zhruba v polovině zápasu jsme si vytvořili tlak, jehož výsledkem byly 100% šance, ale trefovali jsme místo sítě jejich golmana. Tady se lámal chleba, Zbrojováci byli naši hrou zaskočeni a kdybychom šance proměnili… ale fotbal se nehraje na kdyby, nýbrž na góly, a ty jsme v posledních dvou minutách inkasovali ještě 2 a bylo vymalováno.
SK Líšeň – FKM Jihlava 3:6
Opět jednoznačný výsledek, ale toto utkání rozhodla produktivita. Zatímco my na gól potřebujeme cca 5 šancí, Jihlava byla daleko efektivnější. Trestala naše laciné ztráty na vlastní polovině, snadno přicházela ke gólům, zatímco my si své příležitosti museli vypracovat a navíc jsme s nimi nakládali trestuhodně.
SK Líšeň – AFC Humpolec 4:1
Postupová matematika velela zvítězit. Na obou týmech byla už patrná únava, zápas měl nízké tempo, hráči měli těžké nohy. My však hodně chtěli a tak jsme se tlačili do útoku, ale zapomněli jsme na zadní vrátka a po ojedinělém protiútoku jsme inkasovali jako první. Dál nás ale hnala touha postoupit a nakonec jsme to prokletí prolomili, dotlačili jsme míč do branky a pak ještě 3x a důležité body jsme získali.
Po sečtení výsledků jsme obsadili celkové třetí místo, což znamenalo vytoužený postup do celorepublikového finále. To je rozhodně velký úspěch a odměnou nám bude množství kvalitních utkání s těmi nejlepšími soupeři.
Z pohledu trenérů – hezkého fotbalu jsme nabídli pomálu, ale kluci postup doslova vydřeli. Fotbalové nedostatky kompenzovali bojovností a nasazením, podporováni opět fantastickým fanklubem. Nicméně jestli chceme ve velkém finále uspět, musíme se co nejvíc přiblížit tomu, jak hrálo Slovácko – všichni neustále v pohybu, výborná individuální technika, rychlé kombinace. Abychom toho dosáhli, bude třeba trošku změnit náplň tréninkových jednotek a hodně zvýšit jejich náročnost a intenzitu, což bude patrně některé chlapce bolet. Turnaj nám ukázal relativitu našich dovedností – ačkoliv si naši soupeři v městských soutěžích často stěžují, že hrajeme moc tvrdě, na turnaji nás soupeři tělem odstavovali poměrně snadno a na můj vkus příliš často. Ačkoliv v soutěžích v pohodě hrajeme 1:1 s vysokou úspěšností, tady jsme působili v této činnosti příliš pomalu a čitelně. Ačkoliv v soutěžích snadno kombinujeme a vymýšlíme nápadité akce, tady sebemenší nepřesnost v přihrávce či špatný první dotek (a že jich bylo!) znamenala ztrátu míče a protiútok. Takže spokojenost není na místě, turnaj přinesl řadu podnětů k další práci.
